Rok utekl jako voda a Markéta a Jarka Sojkovy opět pořádaly prodloužený výcvikový víkend. Tentokrát jsme se všichni sešli v kempu ve Veltrusích nedaleko Prahy.

Ubytováni jsme byli v nádherných chatičkách hned u řeky, ale protože byla velká zima a bohužel vypnuli elektrický proud, tak mě páníčkové do řeky nepustili. První noc jsme strávili v kempu jako eskymáci, páníček spal dokonce v kulichu,jelikož nešel proud ani následující dny, další noci jsme už trávili doma hezky v teploučku a na výcvik jsme dojížděli. To ale neměnilo nic na tom,že jsme si tento víkend pořádně užili.

Na letošním výcvikovém víkendu měli značnou převahu Berňáčci, ale i nás hovíků nebylo málo. Přijel můj kamarád Cairon, kterého jsem loni v Milovicích poznala jako štěňátko a teď z něj byl už statný pes a přivezl sebou i svoji novou bernskou sestřičku Dafinku, potkala jsem i Angela a spousty nových psích kamarádů a dokonce i mojí tetu Porgu Gasko Prim se svým štěňátkem.

Celou dobu jsem pilně cvičila se svým páníčkem pod přísným dohledem Markéty a ač jsme to s páníčkem neplánovali, nakonec nás všichni přesvědčili,že jsme moc šikovní a že bychom rozhodně měli zkusit pondělní zkoušky - tedy ZPU1.A tak jsme trénovali na zkoušky. Jednou z disciplín na ZPU1 je hlídání předmětu a protože jsem to nikdy nezkoušela byl nejvyšší čas se to naučit. Do kempu přijel figurant, mně navlíkli na čumák košík, dali postroj - nevím proč taková výbava,jako by nevěděli,že mně jsou všichni figuranti ukradení. Tenhle figurant se tvářil mile, ale pak změnil výraz, že by ho pokousal i páníček natož já,když mi ke všemu chtěl vzít páníčkovu ledvinku ve které má pro mne schované dobrůtky. Hezky jsem mu to vysvětlila a tvářila jsem se úplně stejně zle jako on. Páníčkové z toho byli moc překvapení,že takhle hezky reaguji a tak figurant ještě zkusil páníčka uhodit,ale to se mu nepovedlo!!! Na mého páníčka si nikdo dovolovat nebude!!!! Vrrrr!!! Kdyby jste pak viděli páníčka jak se hrdě nosil,že ho já holka šikovná ubráním :o))

Tak skončilo cvičení a hraní a nastal den zkoušek. Páníček byl značně nervózní,když jsme dorazili na cvičiště do Žižic a dorazila i paní rozhodčí - ano ta stejná,přísná paní rozhodčí, která byla i v Milovivích a jen tak nikomu zkoušku nedá, věděla jsem i já,že se moje šance snižují na polovic :o( Jakmile jsme ale za sebou měli první cvik - přivolání, které jsem hravě zvládla z páníčka i ze mne ta nervozita spadla. Další část zkoušky ovladatelnost bez vodítka i odložení jsem zvládla hravě,ale pak to přišlo hlídání předmětu. Cože kam ten páníček jde, takhle jsme to netrénovali,takhle daleko páníček nebyl :o( Ale já to uhlídám! Když šel figurant okolo tiše jsem si hlídala ledvinku a pozorovala a pak jakmile mi jí chtěl vzít tak jsem mu to hezky vysvětlila! Musela jsem si u páníčka ověřit jestli je to tak v pořádku a jestli je na mne pyšný a stačil letmý pohled a ten padouch figurant toho využil a ledvinku mi sebral. Co teď? Asi jsem to pěkně pokazila. Pak přišli na řadu překážky a mně se ta metrová už nechtěla skočit, áčko přeběhnu ale skákat se mi nechce. A tak bylo po zkoušce. Bylo mi moc líto,že jsem to páníčkovi zkazila,ale on se kupodivu pyšně nesl a i panička mne vítala a chválila jak jsem byla statečná a šikovná. Ještě že mám takové páníčky! Doma mi nachystali jednu moc voňavou velkou kostičku,kterou jsem si s chutí slupla a zbytek dne jsem pak prospala.

Byl to opět velice přínosný víkend, za který jménem celé své smečky moc děkuji Jarce a Markétě Sojkovým a dalším výcvikářům - Honzovi a Romaně. A věřím,že se opět brzy potkáme a to nejen na výcvikovém víkendu příští rok,ale i na cvičišti v Žižicích, kam teď budu s páníčky jezdit trénovat.

FOTOGRAFIE Z AKCE NALEZNETE ZDE.