V pátek odpoledne jsme s páníčky nasedli do našeho Hovibusu a vyrazili jsme se podívat za Jarkou a Markétou Sojkovými, které pořádají Letní tábor přátelství v kempu v Roudné u Soběslavi. Páníčkové  si bohužel nemohli vzít dovolenou a tak jsme na táboře strávili jen víkend.
 

Po příjezdu jsem se přivítala s Jarkou,Markétou a celou řadou psích kamarádů i jejich páníčků. Bylo to tam skoro samý berňák :o) Ubytovala jsem se s páníčky v chatičce a hned jsem šla zjišťovat co je to tu za nové pejsky, které ještě neznám. Chatičky byli zvenku krásně vyzdobené. To proto,že tu pro děti byla otevřená Bradavická škola a jako správní budoucí čarodějové, měli své obydlí čarodějně vyzdobené. O každou chatičku, kde bydlel malý čaroděj bylo opřené krásné čarodějné létací koště a děti si trénovaly správné přípravy lektvarů.

Večer probíhala soutěž o Zlatého vrabce, kde dobrovolná soutěžní družstva zpívala písničku na hudbu ze známého hitu "Jóžin z bážin",ale s vlastním složeným textem na téma tábora. Opravdu byli všichni moc šikovní a moc se u toho všichni bavili. Celým večerem provázela samotná slavná Dolly  a pozvala si i břišní tanečnici, která se krásně vlnila do rytmu orientální hudby a tento tanec pak učila i ty nejmenší tanečnice i dospělé tanečníky.
 

Druhý den  jsem byla přiřazena do družstva pejsků, kteří budou ve čtvrtek skládat zkoušku ZPU1. Naše výcvikářka byla Alice, která nás moc hezky trénovala a neodpustila jedinou chybičku. Dopoledne jsme měli individuální výcvik - tzv. zkoušku nanečisto a musím se pochválit až na aportek,který jsem pouštěla s předsednutím před paničku, mi to šlo celkem dobře. Alice mne a paničku pěkně honila po louce a opravovala nás aby to naše cvičení bylo prováděno opravdu dobře. Pak jsem zbytek dopoledne odpočívala. Po obědě jsme se všichni vydali k blízkému rybníku, kam s námi  dorazila skupina vodních záchranářů aby nám předvedli jak se taková záchranařina trénuje a jak to vlastně vypadá, když pejskové zachraňují životy. No pejskové - většinou to byli Novofundlanďané a to nejsou žádní drobečkové :o) Proti nim jsem vypadala jako štěňátko. Jen škoda, že mne páníčkové nepustili také do rybníka :o( Já bych jim ukázala jak umím krásně plavat pro aportek a že se vody vůbec nebojím. Rybník ale bohužel kvetl a tak jsem měla po koupání :o( Ach jo. Já tu vodu tak miluju! Odpoledne nás čekal opět výcvik, tentokrát ve skupině a potom jsem si po dlouhé době vyzkoušela hlídání předmětu. Na večer byl připraven maškarní pro pejsky. Páníčkové se zděsili, že na to nejsou připraveni, ale nakonec si poradili a výsledek stál opravdu za to :o) Mne navlékli do páníčkova basketbalového pyžama, dostala jsem botičky a kšiltovku - no to jsem zase měla ránu. Protože páníčkové nechtěli být po zadu, rozhodli se,že mne jako slavného basketbalistu budou podporovat a tak se oblékli - no spíše vymódili jako roztleskávačky. Myslím, že nemusím více popisovat, lepší bude, když se podíváte na fotografii níže. No upřímně, ostatní pejsky jejich páníčkové také pěkně vymódili a tak to porota neměla vůbec ale vůbec jednoduché. Naštěstí nás dlouho netrápili a vyhodnocení výsledků nechali až po tom, co se opět všichni převlékli za normální pejsky a jejich páníčky :o) Vyhráli jsme všichni, dostali jsme diplom a tašku s dobrůtkama samozřejmě pro mne.
 

V neděli ráno mne opět čekal individuální výcvik, poté jsem se s páníčky vydala na blízkou louku na stopičky. Po obědě jsme si poslechli moc zajímavé povídání o Canisterapii a dokonce nám pejskové ukázali jak pacienty nahřívají pro rehabilitace. Vypadalo to moc zajímavě a příjemně, v tu chvíli bylo spousty dobrovolníků, kteří se chtěli nechat obložit pejsky a jen tak relaxovat. Skláním se před jejich prací, kterou pro malé nemocné, postižené i přestárlé lidi dělají. Navečer nás čekal ještě skupinový výcvik a po večeři jsme museli rozloučit se všemi kamarády a vyrazit k domovu. Bylo nám všem moc líto, že tu nemůžeme zůstat celý týden nebo aspoň do noci, protože ten večer probíhala soutěž o Miss Šeredu a z příprav, které celý den probíhaly, bylo jasné, že to bude zase opravdová zábava. Příští rok, pokud nebudu doma se štěňátkama,  určitě s páníčky na tento tábor pojedu aspoň na jeden týden.

Jarko, Markéto, Alice a všichni výcvikáři a kamarádi, děkuji za celou svou smečku za tak nádherný víkend, který jsme mohli s vámi strávit.

Connynka

FOTOGRAFIE Z AKCE NALEZNETE ZDE.