Od 14.4. do 17.4. se konal v kempu v Milovicích u Hořic výcvikový víkend pro pejsky všech plemen. První páníčkové a jejich psí miláčkové dorazili do Milovic již ve středu večer. Ve čtvrtek ráno byl hromadný nástup všech zúčastněných, kde se nás pořadatelky Jarka a Markéta Sojkovy přivítaly a představily nám výcvikáře a seznámily nás s programem. Poté jsme se rozdělili do skupin na štěňata, ty co už něco umí, ty co umí hodně a na ty co budou chtít v neděli skládat zkoušky ZOP (kam jsem se zařadila i já s paničkou).Začal dopolední výcvik. Po dopoledním výcviku museli všichni pejskové odpočívat a páníčkové vyrazili do blízkého motorestu na oběd a poté je čekala přednáška na téma "výcvik". Po velice zajímavé a pro mé páníčky velice poučné přednášce začal odpolední výcvik. Naše skupinka, která trénovala na zkoušky ZOP se vydala i s místními výcvikáři do nedaleké vesničky na jejich cvičiště. Když jsme tam dorazili nestačili jsme se divit - tak krásný a prostorný cvičák jsme ještě neviděli - škoda jen, že je to tak daleko od Prahy - tady by se mi moc líbilo!!!! Na konci výcviku jsme si vyzkoušeli i překážky, kterých se zprvu moc bojím, ale jakmile si to vyzkouším, už nechci přestat a moc se mi to líbí - tak například prolézání dlouhou rourou byla pro mne hrůza a když jsem to nakonec zvládla, nemohli mne páníčkové odtamtud dostat. To už ale bylo zase po výcviku a já jsem jela s páníčky v dlouhé koloně s ostatními zase zpět do kempu, kde jsem odpočívala a páníčkové vyrazili na večeři. Po večeři jsem si hrála s ostatními pejsky. Jak jsem večer usnula ani nevím.

Druhý den ráno začal opět výcvik v kempu, pak byla přestávka na oběd a naše psí odpočívání. Páníčkové měli odpoledne přednášku o Canisterapii - což bylo moc zajímavé. Potom přijeli postižené děti z nedaleké speciální školy, kteří s pejsky už pracují. My pejskové jsme si snima hráli, pak jim jeden moc šikovný pejsek ukázal jak umí s paničkou moc hezky tancovat, další berňáček povozil děti ve vozítku.Děti se vydali zpět na cestu domů, my jsme jim zamávali a dali se opět do cvičení. Večer jsem opět odpočívala a když jsem nabrala síly - řádila jsem s pejsky. Ty dva dny my dali pořádně zabrat a tak jsme se moc těšila až si půjdu s páníčky brzy lehnout do naší chatičky a spát a spát...

Třetí den jsem byla už moc unavená - naučila jsem se opravdu moc a moc unavená a tak mi to cvičení už moc nešlo, ale páníčkové byli moc hodní a udělali mi přestávku a tak jsem mohla dopoledne relaxovat a řádit v potoce v kempu - no to bylo báječné. Panička sice přede mnou utíkala když jsem vylezla špinavá z potoka, ale já jsem jí stejně dohonila a pořádně jsem se o ní otřela :o) Stejně tu všichni páníčkové byly špinaví od hlavy až k patě a kamkoliv se vydali po kempu i po vesnici, bylo hned na první pohled poznat, že jsou tu se svými pejsky na výcviku. Páníček se mnou sice necvičil, ale já jsem si ho orazítkovala také aby bylo vidět, že k nám patří. Páníček sice necvičil, zato udělala spousty nádherných fotografií a získal spousty nových zkušeností, protože mohl sledovat nejen můj výcvik ale výcvik všech skupin. Odpoledne přijeli veterináři z Hradce Králové a pan doktor Bendář nám udělal moc hezkou přednášku do displasii kyčelního kloubu, pak nám jeho kolega pověděl něco o vyrážkách,alergiích,blechách a klíšťatech. S panem doktorem Bednářem se moji páníčkové hned domluvili na  rentgenu mých kyčliček. Odpoledne jsme ještě něco mále trénovali,ale protože jsme byli již moc unavení výcvikáři nás moc netrápili a nechali nás odpočívat. Večer jsem byla s páníčky na večeři v místní restauraci, kdy mimochodem velice dobře vaří a pak jsem si hrála s mými psími kamarády. Hlavně s Ressinkou (což je moje sestřenice z chovatelské stanice Gasko Prim, a její kamarádkou Biankou - také Hovawartí slečnou).

A je to tady, dneska budu skládat zkoušky ZOP, panička je pěkně nervózní, tak jako jiní páníčkové, i když to na sobě nedává znát. Já už jsme pěkně unavená, ale doufám,že paničce neudělám ostudu. A to už mám první část zkoušek za sebou - nezvládla jsem moc odložení i když jsem vydržela moc dlouho a nechtěla jsem se od paničky hnout moc daleko když mi dávala "volno", pořád jsem si jí musela hlídat. Ale chůze u nohy s vodítkem i bez my šla vítečně. Panička je na mne moc pyšná a moc mne chválí i když se mi něco nepovedlo. Druhou část zkoušek jsem už zvládla výtečně i když odložení bylo opět kámen mého úrazu, berňáček ležící kus ode mne pořádně štěknul a vyrazil a já se lekla a utíkala jsem raději také k paničce. A tak i když jsem nezískala potřebný počet bodů na získání zkoušky ZOP, (mimochodem paní rozhodčí byla moc a moc přísná) oba páníčkové jsou na mne moc pyšní a moc mne chválí - opravdu jsem se tady za ty 3 dny naučila hodně a spousty věcí mne na mém cvičáku naučili špatně a tady jsem se to musela učit znovu - a tak jsou s výsledy mích zkoušek moc spokojení! Teď už všichni víme jak na to a já si ještě dopiluji odložení a "volno" a příště ty zkoušky určitě zvládnu! Odpoledne navštívil kemp pan Desenský,psí psycholog, který přijel poskytnout případné rady tomu, kdo měl zájem o konzultaci. Poté bylo vyhlášení výsledků zkoušek a poděkování všem pořadatelům i účastníkům.

A to už přišlo loučení, odjíždíme bohatší o spoustu nových psích přátel a jejich páníčků, se kterými se určitě uvidíme buď na výstavách nebo nějakých dalších akcích, naučili jsme se tu všichni mnoho nového. Páníčkové mi teď budou hledat nový lepší cvičák a slíbili mi že se mnou budou chodit na Agility - protože to se mi tu moc a moc zalíbilo. A hlavně se už moc těším na letní tábor do Hájné hory, kde se se svými hovawartími kamarády opět setkám.

Chtěla bych ještě jednou moc poděkovat Jarce a Markétě Sojkovým, že uspořádaly tento skvělý víkend a samozřejmě všem kteří jím v tom pomáhali a předávali nám své zkušenosti. Díky moc - haf,haf!!  

FOTOGRAFIE Z AKCE NALEZNETE ZDE.