BERNSKÝ SALAŠNICKÝ PES

Ten nejúžasnější berňáček na světě - naše Jollynka

 

"Výjimečný pes pro výjimečného člověka. Především odlišíme berňáka od jiných psů již jeho velikostí. Vše na dospělém bernském salašnickém psu je velké a silné a mohutné a majestátní: Jeho trup, tlapy, zuby, jazyk, ocas, hromádky, city, reakce, vůle, ctnosti i zlozvyky. Kdo chce vlastnit takového psa, musí s tím počítat a nesmí být v žádném případě malicherný. Berňáka nemůže člověk odnést ke zvěrolékaři v košíku. Vzpouzejícího se berňáka člověk na vodítku nikam neodvleče. Dospělého berňáka člověk proti jeho vůli na místě rukou neudrží. Ani nemůže koupat ve vaně.Berňáka člověk nemůže při pohledu na jiné psy vzít do náručí. Berňáka člověk nemůže zvednout z louže. Berňák chlemtá svým velkým jazykem vodu z misky. Vykartáčovat srst berňáka zabere spoustu času. Berňák musí chodit na dlouhé procházky. Tlapy berňáka zanechávají velké a hluboké stopy - v domě, v autě, na šatech. Ocas bernského salašnického psa se vrtí jinou silou, v jiné výšce. Berňák štěká hlasitě, raduje se mohutně, truchlí hluboce, durdí se vznětlivě, vzpírá se energicky. Pro bernského salašnického psa nestačí malíček. Potřebuje celou ruku, ne, obě ruce, celého člověka".
Citát z knihy: Prof. Dr. Bernd Günter - Bernský salašnický pes

Kdo jednou Bernského salašnického psa pozná, nemůže jinak, než si jej domů pořídit také, tak jako my :o).

Rádi bychom  Vás seznámili s touto úžasnou rasou.

   Informace o plemeni Bernský salašnický pes se můžete dočíst na internetových stránkách, ty nejdůležitější uvádíme zde:

Klub Švýcarských salašnických psů: www.kssp.cz , Slovenský klub Švajčiarských salašníckych psov: www.skssp.sk

krásné stránky věnované tomuto plemeni: Bernský slašnický pes

a samozřejmě na adresách chovatelských stanic, my uvádíme chovatelskou stanici našich přátel Queen Elsa a další chovatelské stanice naleznete:

  Dále si můžete přečíst následující knihy věnované tomuto plemeni:

Švýcarští salašniští psi

Gerd Ludwig, Christine Steimerová
 

Švýcarští salašničtí psi si zaslouží lásku, jsou přátelští a spolehliví. Odborníci vám poradí, jak tyto psy odpovícajícím způsobem chovat a rozumně se o ně starat. Najdete zde rady pro výchovu psa krok za krokem i nezbytnou první pomoc pro případ poranění. Navíc jsou v knize portréty všech čtyř salašnických plemen, 40 barevných fotografií a 35 kreseb
Bernský salašnický pes

Esther Verhoef-Verhallen

Tato příručka je cenným zdrojem informací pro každého stávajícího i budoucího majitele bernského salašnického psa. Velkou pozornost věnuje především historii plemene, povahovým vlastnostem a schopnostem, výchově a výcviku, celkové péči, krmení, odchylkám a chorobám, chovu, ale nechybí také nutný pohyb a zaměstnání tohoto plemene.
Bernský salašnický pes

 Hans Räber
 

Monografie zpracovaná předním sětovým autorem kynologických publikací. Knihu doplňují informace o spefcifických podmínkách chovu tohoto plemene v ČR.

Bernský salašnický pes

Louise Harperová

 

Další kniha ze série malých monografií o vyhledávaných psích plemenech přináší poznatky o původu plemena, jeho standardu a zvláštnostech, každodenní péči o psa, o jeho plemenitbě, výchově, využití a výcviku, o výstavách, zdravotní péči a péči o starého psa. Připojen je i slovníček nejdůležitějších kynologických a veterinárních pojmů. Všechny tyto cenné informace doprovází pečlivě vybraná obrazová dokumentace

 

Bernský salašnický pes

Esther Verhoef-Verhallen

Tato příručka je cenným zdrojem informací pro každého stávajícího i budoucího majitele tohoto neodolatelného psího plemene.
* historie plemene a plemenné standardy
* koupě
* výchova, výcvik a péče
* krmení
* nejběžnější choroby a odchylky
* chov

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  Historie:

Bernský salašnický pes dostal jméno podle místa původu, Bernské vysočiny ve Švýcarsku. První zmínky o plemeni pochází teprve z konce devatenáctého století, ale již roku 1902 se účastnili první výstavy a roku 1907 byli zapsáni do švýcarské plemenné knihy.Tehdy ještě jako dürbachlerský pes, podle vesnice Dürbach, odkud pocházeli první psi plemene. A už ve dvacátých letech devatenáctého století bylo plemeno zapsáno mezi plemena FCI. O tak rychlý rozmach se velmi zasloužil Albert Heim.

Povaha:

Bernský salašnický pes má v sobě všechno, co z něho dělá spolehlivého a pozorného společníka člověka: je dobromyslný, mimořádně přítulný, bdělý a v každé situaci nebojácný. Vůči cizím se chová sebejistě a přátelsky. Je naprosto prvotřídním spolehlivým kamarádem a ochráncem dětí, strážcem celé rodiny a příjemným společníkem.

Stěžejním povahovým rysem bernského salašnického psa je jeho neúnavná vůle pracovat. Původně sloužil k hlídání a nahánění stád s dobytkem. Nyní, když je chován jako domácí mazlíček, musí mít stále dostatek práce. Hodí se k aportování, sledování stopy, zapřahání do vozíčku, hlídání na povel. Je to vhodný pes na zkoušky pro psy¬ obranáře, stopaře a průvodce. Někteří psi to dokonce dotáhli až na záchranářské a lavinové psy a psy nasazované při katastrofách.

Vzhledem ke svým vlastnostem se naprosto nehodí pro chov v kotci ani k hlídání osamělých objektů, kam ho majitel přijde jenom nakrmit. Svým charakterem selského a především rodinného psa je pevně spojen s lidmi a potřebuje jejich blízkost.

Tento statný pes vyžaduje hodně místa a dostatek pohybu. Je to milovník dlouhých vycházek. Protože jde o dlouhosrsté plemeno, musí být srst denně pročesávána a kartáčována.

Mnoho milovníků psů, kteří předtím chovali jiná plemena, si u bernského salašnického psa hned všimne jeho silné vázanosti na člověka. Láskyplně nemotornou radostí a přítulností přistupuje ke každému příslušníkovi domácnosti. Láska „jeho lidí“ jako by pro něho znamenala všechno. Je to pes, který celý den chodí za pánem domu a chce se s ním věnovat jeho činnostem. Je nesmírně vděčný za náklonnost a vlídné slovo, naopak hrubost ho může úplně zničit. Dobře vychovaný bernský pes projevuje jakousi přirozenou ochotu žít neustále pro radost člověku, kterého uznává za svého pána. Kdosi ho výstižně nazval „silným medvědem s citlivým srdcem“, proto se na něm tak osudně projevuje izolace při chovu v kotci nebo vyloučení z rodinného života

  Celkový vzhled:

Dlouhosrstý, tříbarevný, více než středně velký, silný a pohyblivý pracovní pes se silnými končetinami, harmonický a vyrovnaný.

  Důležité proporce:

Poměr výšky v kohoutku k délce těla je asi 9:10, spíše ve hřbetě a bedrech kratší, než dlouhý.

  Velikost:

Psi – kohoutková výška 64-70 cm, ideální 66-68 cm

feny – kohoutková výška 58-66 cm, ideální 60-63 cm

Váha není ve standardu stanovena, zpravidla mají feny kolem 40 kg a psi kolem 50 kg a více.

  Tělesná stavba:

Mohutná hlava s klenutým širokým čelem, rovným nosním hřbetem, přiléhajícími pysky, volně přiléhající převislé uši, úplný silný nůžkový skus, široká hruď, pevný a rovný hřbet, dlouhý a dobře osrstěný ocas.

   Srst:

Dlouhá, hedvábná, rovně splývavá nebo lehce zvlněná.

Zbarvení srsti: sytě černá základní barva se sytým hnědočerveným pálením na tvářích, nad očima, na všech čtyřech nohách a na hrudi a s bílými znaky na místech, jak je následovně uvedeno:

čisté, symetrické, bílé znaky na hlavě: lysina, která se směrem k čenichu oboustranně rozšiřuje v bílé zbarvení mordy. Lysina nesmí nikdy sahat až k červenohnědým skvrnám nad očima, ale musí být od nich oddělena proužkem černé srsti. Bílé zbarvení mordy dosahuje nejvýš k ústním koutkům.

bílá, přiměřeně široká průběžná kresba na hrdle a hrudi.

Žádoucí: bílé tlapky, bílá špička ocasu.

Tolerována: malá bílá skvrna na šíji, malá bílá skvrna v řitní krajině.

Hlava:

Hlava je silná. Lebka se jeví z profilu i zepředu mírně klenutá, vyznačený, ale ne příliš výrazný čelní sklon (stop), mírně znatelná, střední, čelní rýha, morda (krajina obličejová, partie nosu) silná, středně dlouhá, rovná.

čenich: černý.

pysky: málo vyvinuté a přiléhající, s černými okraji.

chrup: úplný, silný, nůžkový skus.

oči: tmavohnědé, mandlového tvaru s dobře přiléhajícími víčky

uši: trojúhelníkové, lehce zaoblené, vysoko nasazené, středně velké v klidu ploše přiléhající.

krk: silný, svalnatý, středně dlouhý.

 

Tělo:

Tělo je silné a kompaktní.

hrudník: dosahuje až k loktům, široký s výrazným předhrudím, hrudní koš v průřezu široce oválný.

hřbet: pevný, rovný.

bederní partie: široká a silná.

záď: mírně zaoblená.

břicho: nevtažené.

ocas: hustě osrstěný, dosahující alespoň k hlezennímu kloubu, v klidu svěšený, v pohybu vznášející se na úrovni hřbetu, nebo nesený poněkud nad ním.


Končetiny:

přední končetiny:

postavení spíše široké, při pohledu zepředu rovné a souběžné.

lopatky: dlouhé, silné, šikmo uložené, s rameny tvoří ne příliš tupý úhel, přiléhající a dobře osvalené.

nadprstí přední nohy: téměř kolmo postavené, pevné.

tlapy: krátké, zakulacené a dobře uzavřené, prsty dobře klenuté.

zadní končetiny:

postavení při pohledu zezadu rovné, ne příliš úzké, nárty ani tlapy nesmějí být vtočené dovnitř, ani vytočené ven. Vlčí drápky (paspárky) musí být odstraněny.

stehna: dosti dlouhá, při pohledu ze strany tvoří s bérci zřetelný úhel, široká, silná a dobře osvalená.

hlezenní klouby: silné, dobře zaúhlené.

chody: prostorné, vyrovnaný pohyb při všech druzích chodů, volný posun a dobrý kmih zadních končetin, v klusu při pohledu zepředu i zezadu přímočaré vedení končetin.

 

Péče:

Berňáček není oproti Hovawartovi samočistící, tzn. že pokud se vám někde pěkně zašpiní, bez vykoupání nebo řádného vyčesání, se jeho srst už neočistí.

Koupání: Berňáčci jsou vodomilové, takže těžko projdete kolem nějaké vody aby se v ní nevykoupali :o) Klasická koupel včetně šamponování postačí 2 x ročně.

Srst: Berňáčka bychom měli denně - minimálně 2 x týdně důkladně kartáčovat, tak abychom důkladně pročesali všechna zplstnatělá místa. Začínáme česat řídkým hřebenem. Zauzlené chlupy uvolníme opatrně rukou, pak pokračujeme hustým hřebenem. Přírodním vlasovým kartáčem s dlouhými štětinami odstraníme všechny uvolněné chlupy. Začínáme na spodních partiích a proti srsti, pak pokračujeme po srsti. Tím dostane srst lesk. Během výměny srsti silně líná a tudíž je péče o srst ještě náročnější.

 

Abyste se co nejlépe se svým pejskem sžili, naučili se mu rozumět, komunikovat s ním, naučili se jak o něj správně pečovat, doporučujeme se zúčastnit některého z psích táborů či prodloužených výcvikových víkendů, které například pořádá chovatelská stanice Queen Elsa nebo Klub Švýcarských salašnických psů. Na těchto psích akcích se seznámíte s dalšími majiteli berňáčků, získáte tak spousty nových přátel, vyměníte si navzájem zkušenosti a zážitky se svými psími miláčky a ještě vás zkušení chovatelé a výcvikáři naučí jak správně se svým pejskem žít. My se těchto akcí pravidelně zúčastňujeme a musíme říci, že nám vždy mají co dát a vždy se něco nového naučíme. Více o těchto akcích si můžete přečíst v sekci Psí akce.